V posledních týdnech se objevují v médiích články a komentáře, které se týkají napjaté situace ohledně certifikace českých státních lesů systémem FSC (Forest Stewardship Council)[1]. Tu by přivítali čeští dřevozpracovatelé, kteří se díky nedostatku FSC suroviny potýkají s ohrožením konkurenceschopnosti a podnikům hrozí také ztráta zakázek a pracovních míst[2]. Dřevozpracovatelé se proto obracejí s výzvami o certifikaci FSC na státní Lesy ČR (a odpovědné Ministerstvo zemědělství),[3] které jsou největším českým vlastníkem. Ty i částečnou certifikaci systémem FSC odmítají. Souběžně s tím se začaly v médiích také objevovat texty s podobnou argumentací, velkou mírou nepravdivých údajů o FSC a vyjádřeními o tom, kolik certifikace FSC stojí. Protože FSC chce otevřeně informovat také o této oblasti, aby nedocházelo k uvádění dalších zkreslených informací, nejdůležitějším body popíšeme.

Cena certifikace FSC

Cenu certifikací lesního hospodaření lze obecně rozdělit na přímé náklady související s auditem a nepřímé výdaje, spojené s přechodem na daný typ lesního hospodaření. U obou certifikačních systémů lesního hospodaření (FSC a PEFC), které působí v ČR, konečnou cenu auditu nestanovují vlastní ony samy, ale soukromé certifikační firmy, které se kromě jiného (např. ISO) zabývají i lesním hospodařením, provádějí audity a působí na trhu jako vzájemně konkurenční. Proto se výsledná cena u těchto firem liší, stejně jako se liší v jednotlivých zemích. Certifikačním systémům (FSC a PEFC) se pak platí menší administrativní (nebo notifikační) poplatek. V případě FSC se cena za audit odvíjí od velikosti majetku, na kterém se provádějí vzorkovací kontroly k auditu, protože hodnocení hospodaření probíhá přímo v terénu.

Konkrétně například mluvčí Lesů České republiky (LČR) k přímým nákladům v článku týdeníku FaktorS[4] pak poznamenává:„…náklady na certifikaci lesů systémem FSC neznáme … předpokládáme, že jen za vlastní certifikaci bychom zaplatili minimálně deset až pětačtyřicet milionů korun.“ Nezaplatili. A vzhledem k tomu, že LČR v současnosti nepoptalo žádnou z certifikačních firem, které v ČR působí, je pochopitelné, že skutečné náklady neznají, méně již, proč pak tato čísla, která nejsou podložená a jsou nepravdivá, uvádějí. FSC ČR tyto firmy aktuálně poptalo – průměr nabídek dvou oslovených v rámci přímých nákladů na FSC certifikaci pro majetek o rozloze 100 000 ha (LČR obhospodařují více než 1,3 mil ha) je 2,80 Kč/ha/rok, přičemž na dolní hranici jsou náklady nižší než u současného certifikátu PEFC, který vlastní LČR stejně jako druhý státní podnik – Vojenské lesy a statky. Pokud bychom uvažovali o certifikaci lesů o rozloze 1, 3 mil. ha (rozloha LČR), pak je průměrná částka za FSC certifikaci 1,37 Kč/ha/rok. Tedy ještě méně, než LČR platí v současnosti!

Přímé náklady na certifikaci FSC se však zvyšují v případě, že jde o menší lesní majetky. Auditoři musí část úkonů provést na vzorku terénu ať už certifikují majetek o velikosti 1 ha nebo 1 mil. ha a to cenu u menších lesů navyšuje. Z tohoto důvodu však FSC disponuje nástrojem tzv. skupinové certifikace, který pro (malé) lesní majetky finanční a administrativní nároky snižuje.

Následují celkové náklady certifikací. Na začátku zmíněného článku se uvádí, že certifikace FSC „stojí firmy v průměru 210 Kč na hektar. To je zhruba desetkrát více než „konkurenční“ systém PEFC, který vyjde na 20 korun“ na hektar.“ Odkud jsou tato čísla nevíme a zdroj uveden není. LČR pak tuto cenu FSC odhadují „ve výši mnoha desítek miliónů korun“. Nedisponují však žádnou analýzou nákladů platného Českého standardu FSC, jehož nová úprava z roku 2015 přechod na přírodě blízké hospodaření, které prosazuje FSC, výrazně usnadňuje a cenu snižuje. I Milan Hron, správce lesů na Svitavsku a koordinátor FSC skupiny lesních majetků dodává: „Myslím, že mám náklady na FSC v České republice vzhledem k velikosti majetku v přepočtu na hektar nejvyšší. I tak je to ale cca pětina uvedené ceny.

Pro výpočet celkových nákladů certifikace je však třeba připočíst ještě minimálně dva faktory. Jedním z nejdůležitějších jsou ekonomické benefity za FSC certifikovanou surovinu. A zde, na rozdíl od jiných certifikací, se v ČR za FSC certifikovanou hmotu připlácí. Dokonce tak, že se náklady mohou vrátit v řádech měsíců.[5] Druhým faktorem je vhodnost daného lesního majetku vzhledem k požadovanému typu hospodaření. Jinými slovy, pokud se vybere lesní správa či majetek, který vyžaduje velké změny k přechodu na přírodě blízké hospodaření, jež prosazuje FSC, bude to stát více. Proto je nutné si dobře vybrat, což v případě větších státních majetků není problém. Mnoho lesních správ státních lesů hospodaří velmi kvalitně přírodě blízkým způsobem a zlepšují tak stav českých lesů.

Pak je nutné připočíst i environmentální benefity, ostatně např. klíčový dokument Adaptační strategie ČR na změny klimatu[6] přechod k přírodě blízkým formám lesního hospodaření uvádí jako nutný prvek vzhledem ke klimatickým hrozbám, které pociťujeme již nyní u lesů např. na severní Moravě.[7]FSC certifikace tak má kromě jiných kulturních a sociálních i výrazné kvalitativní environmentální přínosy, které by přispěly ke zlepšení zdravotního stavu českých lesů a které zároveň pomohou českým dřevozpracovatelům. Optimální kombinace, těžko říci, proč ji státní lesy ignorují,“ dodává ředitel národní kanceláře FSC ČR Tomáš Duda.

A kdo na tom vydělává?

Poslední kategorií v rámci přímé ceny za certifikaci jsou samotné poplatky certifikačním systémům (FSC a PEFC). Pokud bychom srovnali pouze je, notifikační poplatek u certifikace PEFC je 0,60 Kč/ha, u FSC je podle typu lesů pro ČR (mimo národní parky) 0,108 Kč na ha a rok. Je tedy řádově nižší než v současnosti státní lesy platí.
Často se pak v tomto smyslu mluví i o tom, že cílem certifikačních systémů je vybírat členské příspěvky, které jsou „tvrdým byznysem.“  Mluvčí LČR dodává k ceně za FSC certifikaci: „A to nemluvíme o členských příspěvcích a poplatcích za užívání loga, které je u systému FSC zpoplatněno.Jenže to není pravda. Držitel certifikátu FSC nemusí být jeho členem a tak žádný poplatek za členství v FSC neplatí. Licence na používání loga FSC stojí držitele certifikátu FSC jednorázový poplatek 50 EUR. Věříme, že to není pro žádný český státní podnik likvidační částka. Objevují se také narážky na to, kdo na certifikaci FSC vydělává – např. v rámci funkce člena výkonné rady FSC ČR nebo členství v FSC ČR (např. u členů ekologické sekce Greenpeace nebo Hnutí DUHA[8]). Jenže za členství naopak musí všichni členové (včetně zmiňovaných environmentálních organizací) platit poplatek. Stejně je tomu i u jiných certifikačních systémů, s tím rozdílem, že za členství v FSC ČR by konkrétně LČR zaplatily zhruba polovinu částky, kterou nyní platí jiné certifikaci. Senátor Tomáš Czernin pak v článku dodává: „FSC se všemi možnými prostředky snaží navyšovat počet svých členů – důvodem není nic jiného než jejich zisk.“ FSC ČR mělo zisk ze všech členských příspěvků v roce 2016 dle veřejné výroční zprávy 57 000 Kč.[9] Posouzení výše této částky necháváme na čtenářích. Také funkce člena výkonné rady FSC ČR je dobrovolná, bezplatná a volená. Nikdo z členů FSC ČR za certifikaci dalších českých lesních majetků nezvýší své příjmy a přímý poplatek certifikačnímu systému je u FSC několikrát nižší než státní lesy v současnosti platí. Otázka by tak spíše byla –  čí finanční zájmy jsou ohroženy nyní a proč se tyto začaly tyto články objevovat?

Duální certifikace

S cenou certifikace souvisí také častý argument zástupců státních lesů, že pokud by platily za obě certifikace (v rámci tzv. duální certifikace), značně to navýší jejich náklady. Budeme-li citovat z dalšího textu od autorky, která pracuje pro certifikační systém PEFC: „Je naprosto paradoxní, abychom v zemi s dlouholetou lesnickou tradicí a vysokou úrovní hospodaření v lesích byli přinuceni přistoupit k nesmyslné dvojí certifikaci…“[10] Jenže problém je v tom, že to nikdo nechce, byť i cesta duální certifikace je u evropských státních lesů obvyklá. Racionální přístup jakékoliv jiné soukromé firmy by byl vybrat si tu certifikaci, která ji přinese více benefitů. Příměrem je to stejné jako kdybychom si vybírali zboží v obchodě – také bychom si vybrali tu značku, která je šetrná k přírodě a ještě nám vydělá. I soukromá firma prostě zvolí tu značku, která ji přináší více a opustí tu, která ji přináší méně. Nebo v případně certifikací lesního hospodaření jednu část majetku certifikuje jedním systémem a druhou část druhým. Duální certifikace zkrátka není nutná. Vyhoví se tak všem a čeští dřevozpracovatelé, kteří chtějí používat FSC certifikaci, nejsou vystaveni do pozice rukojmích. Snížila by se tak i diskutovaná ekologická stopa České republiky, pokud by dřevozpracovatelé nemuseli díky tomuto postoji státních lesů FSC surovinu dovážet.

U státního podniku jsme navíc ještě v jiné situaci, jelikož hospodaří s penězi všech občanů ČR a měl by zvážit všechny benefity řádného hospodáře s veřejným majetkem, nikoliv svým postojem jako státní firma diskriminovat české dřevozpracovatele, zvláště, pokud je cena FSC srovnatelná s jinými certifikacemi a ještě na ni (státní) podniky mohou vydělat. Paradoxem však je, že neexistuje studie, která by prokazovala veřejnosti výhodnost stávajícího certifikátu státních lesů oproti FSC. Nehledě na to, že stát v minulosti přímo financoval v ČR zavedení certifikace PEFC, jak vyplývá z dobových vyjádření,[11] když vznikala jako reakce na transparentní a jasné požadavky FSC. A státní lesy ji dále obnovovaly a re-certifikovaly se.

Přísný český lesní zákon, role a vývoj certifikací lesního hospodaření

Argumentuje se také přísným českým lesním zákonem. Na co platit za certifikace, stačí česká legislativa. Ale dřevo je v současnosti globální surovina a Česká republika patří k největším vývozcům surového dříví v Evropě.[12] Právě proto českým dřevozpracovatelům hrozí ztráta konkurenceschopnosti, pokud ho nemohou vyvážet s certifikátem FSC, po kterém je na trhu poptávka a celosvětově je zhruba 3x více FSC certifikovaných zpracovatelských firem než u systému PEFC. Kvalitní české zákony jsou nutné, ale za hranicemi jejich důležitost mizí. Proto jsou vyžadovány zahraničními odběrateli také mezinárodní důvěryhodné, přísné a transparentní standardy certifikačních systémů lesního hospodaření jako je FSC, které dávají výrobkům požadovanou přidanou hodnotu.

Často se v tomto smyslu také uvádí, že jsou vlastně oba hlavní certifikační systémy lesního hospodaření (FSC a PEFC) stejné nebo srovnatelné.[14] Že je tak hodnotí Evropský parlament, Evropská komise či dokonce Světový fond na ochranu přírody (WWF). Ve skutečnosti je tyto instituce pouze rozpoznávají jako certifikační systémy lesního hospodaření třetích stran, k jejich kvalitě se nevyjadřují a výběr mezi nimi je věcí trhu. A pokud už je některé organizace (jako např.  WWF) srovnávají, v drtivé většině konstatují znatelný rozdíl v kvalitě standardů ve prospěch FSC.[15] Není divu, že i trh to reflektuje. A nejen ten zpracovatelský. V druhém zmíněném článku se ale např. píše: „ředitel Vojenských lesů a statků Josef Vojáček… po společném setkání [s ředitelem LČR Danielem Szorádem – pozn. FSC ČR] uvedl: „Jsem rád, že vývoj ve světě potvrzuje správné rozhodnutí většiny českých lesníků pro tento certifikační systém.“ Jenže to vývoj ve světě nepotvrzuje. Srovnáme-li data o růstu obou certifikací (FSC a PEFC) za posledních pět let, trend jasně ukazuje, že FSC roste celosvětově spolehlivě rychleji, jak v rámci nárůstu plochy lesů (FM), tak zpracovatelských firem (CoC).[16] A podobné by to bylo v desetiletém srovnání. I v Evropě oficiální statistiky obou certifikačních systémů uvádějí srovnatelnou rozlohu lesních majetků obou certifikací.[17] Otázkou jen je, proč tento trend a situaci odmítají české státní lesy vzít na vědomí.

Shrnuto, podtrženo

Cena přímé certifikace FSC státních lesů může být nižší než v současnosti státní podniky platí. LČR jako největší státní vlastník českých lesů nemá veřejnou analýzu výhodnosti FSC certifikace podle platného Českého standardu FSC ani přesnou kalkulaci ceny na zavedení  certifikátu. Nikdo nepožaduje duální certifikaci, ale racionální diskuzi a zvážení benefitů jednotlivých certifikací a alespoň částečnou certifikaci systémem FSC u státních lesů. Přírodě blízké lesní hospodaření dle pravidel FSC přispěje ke zlepšení zdravotního stavu českých lesů a jejich adaptaci na klimatické změny, zároveň pomůže zachránit konkurenceschopnost českého dřevozpracovatelského průmyslu. Přesto o něm odmítají LČR připustit diskuzi. FSC je zároveň celosvětově nejvíce dynamicky rostoucí a nejdůvěryhodnější certifikací lesního hospodaření uplatňovanou v České republice i v Evropě a tento trend roste nejen mezi spotřebiteli a zpracovateli.


Poznámky:

[1] https://domaci.ihned.cz/c1-65800020-ceskemu-drevu-skodi-zastarale-osvedceni-kvality#disqus, http://faktors.tyden.cz/rubriky/tvrdy-byznys-maskovany-ekologii_435884.html, http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/lesniky-znepokojila-strategie-retezce-zemedelec.

[2]  Jen v nábytkářském sektoru se jedná asi o 4000 pracovních míst.

[3] http://www.czechfurniture.com/soubory/412cz.pdf
[4] http://faktors.tyden.cz/rubriky/tvrdy-byznys-maskovany-ekologii_435884.html
[5] https://www.zlin.eu/fsc-certifikace-se-u-mensich-lesu-vyplati-vi-ve-zline-aktuality-2964.html
[6] https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie/$FILE/OEOK-Adaptacni_strategie-20151029.pdf, str. 26.
[7] http://olomouc.idnes.cz/kurovcova-kalamita-lesy-kaceni-severni-morava-fqc-/olomouc-zpravy.aspx?c=A150831_2188087_olomouc-zpravy_stk
[8] FSC má celosvětově nejpřísnější standardy z certifikací lesního hospodaření a proto je akceptováno i environmentálními organizacemi. Má i širší zastoupení zájmových skupin a vyžaduje konkrétní, nikoliv vágní, nastavení indikátorů hospodaření, je transparentní (zprávy z lesních auditů jsou veřejně přístupné) a má funkční zpětnou vazbu v podobě odebírání certifikátů. Pro aktuální srovnání fungování systémů je možné se podívat na současnou kauzu nelegální těžby v Rumunsku a firmy Schweighofer, od níž se FSC disasociovalo, zatímco PEFC po projednání této kauzy neshledal žádné pochybení (více viz http://www.czechfsc.cz/novinky/novinky-v-cr/fsc-se-distancuje-od-firmy-schweighofer-group-nenapravi-li-rychle-sva-pochybeni-222.html a http://www.czechfsc.cz/novinky/novinky-v-cr/fsc-se-distancovalo-od-spolecnosti-schweighofer-group-229.html.
[9] http://www.czechfsc.cz/data/vyrocni_zpravy/vz2016_FSCCR_web.pdf
[10] http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/lesniky-znepokojila-strategie-retezce-zemedelec
[11] http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-80-2001/lesnicka-prace-c-12-01/pefc-v-ceske-republice  a http://www.pefc.cz/aktuality/66-rozhovor-s-pedsedou-pefc-r-ing-josefem-myslivcem-lesnicka-prace-22013.html.
[12] https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cesko-vyvazi-nejvic-dreva-v-evrope-zpet-se-vraci-hotove-vyrobky_201505150811_lkrejcarova
[13] http://pefc.org/images/documents/PEFC_Global_Certificates_-_Dec_2016.pdfhttps://ic.fsc.org/en/facts-and-figures.
[14] http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/lesniky-znepokojila-strategie-retezce-zemedelec a http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/tvrdy-byznys-maskovany-ekologii-faktors.
[15] Více např. patrně nejobsáhlejší srovnání certifikací lesního hospodaření od WWF – http://wwf.panda.org/?246871/WWF-Forest-Certification-Assessment-Tool-CAT.
[16] Za období 12/2011 až 12/2016 má FSC u FM FSC nárůst 31 %, zatímco PEFC 23 % (v Evropě je nárůst FSC ještě větší), u CoC má FSC 42 %, zatímco PEFC 25 %. Data viz oficiální databáze certifikačních systémů zde: http://pefc.org/images/documents/PEFC_Global_Certificates_-_Dec_2016.pdf, https://ic.fsc.org/en/facts-and-figures, http://pefc.org/images/documents/annual_review/PEFC_2011_annual_review.pdf, http://czechfsc.cz/ohlednuti-za-rokem-2011-z-pohledu-certifikacniho-systemu-fsc.html.
[16] http://pefc.org/images/documents/PEFC_Global_Certificates_-_Dec_2016.pdf a https://ic.fsc.org/en/facts-and-figures.

Sdílet na FacebookuSdílet na Google+Sdílet na TwitteruSdílet emailem